Japonské mýty a příběhy se jen hemží roztodivnými potvůrkami nejčastěji označovanými jako „jókai“. Do této škatulky spadá ledasco: od mírumilovných či mírně škodolibých bytůstek, které vám třeba jen sfouknou svíčku, až po krvelačné příšery, před kterými není záchrany. I na takto pestré škále vyčnívá trojice těch nejhorších, nejzlejších a nejslavnějších „vele-jókai“: Ótakemaru, Šuten Dódži a Tamamo no Mae. Pojďme si o nich něco povědět a podívat se, jak s nimi nakládá současná japonská popkultura.
Cosplayerka a umělkyně všeho druhu se o japonské mýty a potvůrky v nich vystupující zajímá už dlouho – a do té míry, že jí jókai a jejich zpracování v současné popkultuře posloužili za téma diplomky. K jejím dalším zálibám patří psaní všeho možného a trápení hráčů v homebrew kampaních Dračího doupěte.